Obec Syřenov leží 5 km jihovýchodně od Lomnice nad Popelkou při horním toku potoka Černá v průměrné nadmořské výšce 448 m. Původ názvu Syřenov není doložen, ale podle knihy Dr. Ant. Profouse a Dr. J. Svobody „Místní jména v Čechách (1957) vznikl po opuštěném – osiřelém poplužním dvoru, který stál pod Kumburkem.K obci Syřenov byla v r. 1937 definitivně připojena osada Újezdec a v r. 1960 i obec Žďár u Kumburku, ale jako samostatné katastrální území. Nejvyššími body syřenovského katastrálního území jsou Kumburk 643 m n.m., Bradlec 557 m n.m., Červený vrch 541 m n.m., Kulatý vrch 516 m n.m., Jeruzalém 520 m n.m. a žďárského katastrálního území Smita 558 m n.m.
Rok založení obcí není znám, ale první zmínka o Syřenovu a Žďáru u K. je z r. 1533, kdy mimo jiné obce i obec Syřenov se sedmi usedlíky a obec Žďár se 3 usedlíky zdědil Albrecht z Valdštejna,pán na Bradlci. O šest let později (1539)se jeho statky dostaly do držení Mikuláše Trčky z Lípy a na Kumburku. Od té doby byly dějiny obce Syřenov spojeny s osudy kumbursko-úlibického panství.
Po dosažení plnoletosti se stal držitelem panství Jan Trčka, který neznámo kdy postoupil panství svému strýci Vilému Trčkovi. Po smrti Viléma Trčky dědil Kumburk s Jičínem jeho bratr Burian Trčka a po něm jeho syn Rudolf Trčka. Ten r. 1607 prodal panství Zikmundu Smiřickému ze Smiřic. V tomto roce se objevuje první zmínka o Újezdci jako osadě patřící ke kumburskému panství. Po smrti Zikmunda Smiřického se stává dědicem Albrecht Jan Smiřický a po něm r. 1618 jeho slabomyslný syn Jindřich Smiřický. Od r. 1621, po konfiskaci majetku Smiřických, se stal držitelem majetku opět Albrecht z Valdštejna. Ten r. 1627 založil ve Valdicích kartuziánský klášter a k němu věnoval mimo hradu Pecka s městečkem a 11 vesnicemi i radimský statek s 12 vesnicemi, mezi něž patřil i Žďár u K. a Újezdec. Tak vzniklo panství Radim-Peckovské. R. 1632 byl Žďár u K. a Ploučnice sloučeny v jednu obec, a tak zůstaly až do r. 1880.
Po Albrechtově zavraždění(1636) se postupně stali majiteli kumburského panství Rudolf z Tiefenbachu, jeho manželka Marie Eva Alžběta rozená ze Šternberka a její synovec Jan Norbert ze Šternberka. R 1714 se stal majitelem kumburského panství kníže z Trauttmannsdorfu.
Po zrušení valdického kláštera (1782) byl Újezdec opět připojen k Syřenovu a panství Radim-Pecka přičleněno knížetem Trauttmannsdorfem ke kumburskému panství (Kumburk- Radim). Pozemková reforma na zdejším panství proběhla v r. 1924 až 1927.
Asi v polovině 18. století byla postavena silnice z Brodek přes Syřenov a Újezdec jako spojnice Jilemnice a Jičína. Byla to vlastně úzká vozová cesta. Při ní si před r. 1770 u lesa nedaleko Syřenova vystavěl Václav Klepal hostinec Klepalku, později zvaný Klepanda, který je dnes oblíbeným výletním místem.
Do r. 1785 patřil Syřenov k rychtě v Bělé u Libštátu, pak jej spravoval rychtář z Ústí u Staré Paky.Teprve od r. 1849 měla obec svého představeného , později starostu. Nejstarší písemnosti obce byly zničeny r.1865 při požáru domu čp. 62, kde bydlel představený obce.
V letech 1850 – 1855 patřila obec Syřenov k jičínskému okresu, v letech1855- 1868 k soudnímu lomnickému okresu a od r.1868 k semilskému politickému okresu..
Obyvatelstvo se živilo zejména zemědělstvím, tkalcovstvím a prací v lese a v Újezdci i sadařstvím.
V 18. století postavil ústecký mlynář Jiří Hadinec pod dolním koncem Syřenova mlýn, v němž se dne 28.6.1805 narodil MUDr.František Cyril Kampelík, lékař, politik, spisovatel, ale především zakladatel venkovských spořitelních spolků – Kampeliček. Jeho pamětní deska na škole byla v obci slavnostně odhalena dne 27.9.1922. Současně byla obci předána Kampelíkova knihovna se 166 svazky.. Po výstavbě a před slavnostním otevřením nové budovy Kampeličky v Syřenově v r. 1934 byla pamětní deska přemístěna na novou budovu.
MUDr. F.C.Kampelík zemřel dne 8.6.1872 v Kuklenách u Hradce Králové.
Kampelíkův spořitelní a záložní spolek pro Syřenov a okolí byl založen dne 20.3.1932 a zrušen (začleněn do Státní spořitelny) byl v r. 1952.
Sbor dobrovolných hasičů byl v Syřenově založen v r. 1894, v Újezdci a ve Žďáru u K.v r. 1896.Syřenovští divadelní ochotníci zahájili svou činnost v r. 1912 nebo 1913 pod vedením řídícího učitele Josefa Štoudy, který rovněž založil v r.1907 veřejnou knihovnu. Tělocvičná jednota Sokol byla zřízena v r. 1921 jako odbočka jednoty v Nové Vsi nad Popelkou, ale v současné době v Syřenově neexistuje.
Samostatná jednotřídní škola v Syřenově byla zřízena v r. 1789. Do té doby místní děti navštěvovaly školu v Nové Vsi n.Pop. Jednotřídní školní budova byla v obci vystavěna v r. 1804 (později čp. 38). V r.1883 byla škola rozšířena na dvojtřídní. Nedostatek místa byl důvodem ke stavbě nové kamenné dvoutřídní školní budovy (čp. 67) v r. 1894. Do syřenovské školy chodily děti ze Syřenova, Újezdce, Žďáru u K.a z Krsmole. Největší počet žáků byl v letech 1898 až 1913, kdy se pohyboval od 109 (1903) do 122 (1905 a 1910). Pak počet žáků postupně klesal, až v r. 1974 bylo jen 7 žáků. Proto dne 27.6.1975 byla „základní devítiletá škola první až pátý postupný ročník“ v Syřenově definitivně zrušena.
V letech 1954 až 1965 se v Syřenově v čp. S 38 pravidelně týdně promítaly celovečerní filmy. Dříve se zde hrálo ochotnické divadlo, v současné době v Syřenově neexistuje.
V r.1949 se obec umístila na 2. místě v soutěži o nejlépe upravenou obec v rámci Krajského národního výboru. Než bylo komunistickým režimem zakázáno soukromé podnikání, bylo v obci 5 hostinců (čp. S 65, S 38, S 30, U8, Ž 13) a 3 obchody (čp. S 10, S 38, U 8).